Zuzana Růžičková – Noční proud

Zuzana Růžičková

Zuzana Růžičková – Noční proud

14. 1. — 17. 3. 2022

ALTERNATIVA
Komenského 10
586 01 Jihlava

 

Zuzana Růžičková (1982) vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze, ateliér grafika a kresba u prof. Vladimíra Kokolii (2006-2012). Experimentuje s materiály a technikami tisku. Vytváří vlastní technologie tisku (linoryt tištěný z hloubky, pájkoryt, tisk na igelit- snímání zelených řas ze stěn, gázotisk, tisk z voskové matrice na gázu).
Pro její tvorbu je charakteristické magické pojetí vnímaného světa, vizuální humor a specifický přístup k tématice, kterou nezapomíná transformovat do bájivé mytologie. Nevyhýbá se ani vážným tématům pramenícím z osobní zkušenosti.           

Výstava nese název podle posledního neuzavřeného cyklu grafik linorytů s názvem

Noční proud.

„Lino převážně tisknu technikou hlubotisku. Předlohou pro grafiky mi jsou vlastní kresby
na stěnách, které kreslím po nocích. Důležité je pro mne jednoduchost formy, vtip obsahu.“

Na výstavě jsou prezentovány také otisky vzniklé technikou gázotisku. Cykly otisků ze stěn vytváří Zuzana několik let, v ateliéru v polorozpadlém továrním prostoru bývalé Pragovky v Praze Vysočanech. Jde o otisky autorkou pomalovaných nebo pokreslených stěn spolu s nánosy nátěrů a špíny. To vše autorka snímá pomocí gázy a vodou ředitelného lepidla.
Téma jedno z prvních cyklů otisků je Nebe. “Můj ateliér vypadá jako skleník, obrovské okno na jih. Pod oknem se dá po žebříku slézt níže na střechu přístřešku. Z terasy pozoruju oblohu. Pozoruji tvary měnících se oblaků a pak kreslím, co jsem v mracích viděla za tvar, situaci.“
Druhý cyklus zachycuje autorkou pěstované rostliny. „Zajímám se o výrobu vůní a vše související s tím, místo malování jsem v ateliéru pěstovala různé druhy rostlin, od okurek, přes tabák, fazole, avokádo, palmy ze semene fíkovníku – semena z cest. Myslela jsem si, že budu vyrábět vůně.“ Během tohoto období Zuzana rozvinula potenciál gázotisku. Do voskové matrice vyrývá motiv, pak vtírá vápno s pigmenty a opět snímá pomocí gázy.
Třetí cyklus zachycuje otisky barev minerálních vod. „Na rok jsem se přestěhovala do Mariánských Lázní (2017). Časem jsem si nasbírala a nasušila vodu z minerálních pramenů. Odstín „sušené vody“ je oranžový podle železitého složení místních minerálek.“
Čtvrtý cyklus s názvem Lido se obrací k motivům zobrazujícím člověka, nebo jeho části těla. „ Poprvé jsem viděla skalní kresby, nedaleko Baku, kdysi na tom stejném místě leželo moře a teď stojíme na poušti.“

fotogalerie
Výstava končí za 53 dní.

VSTUPNÉ

vstup zdarma

PŘÍLOHY

Tisková zpráva

Fotogalerie