Rok 2025 bude v galerii i nadále ve znamení rekonstrukce, a proto se chystáme pokračovat v osvědčených programech z loňského roku, abychom s vámi neztratili kontakt!
Jednou z akcí, která loni měla velký úspěch, jsou vzdělávací exkurze pro děti. V září jsme navštívili Prahu, v říjnu Kutnou Horu, v listopadu Jindřichův Hradec. A v prosinci jsme si dali vánoční pauzu… :-)
Teď tu máme leden a je čas zařizovat další edukační výjezd. Ten letošní první nás zavede do Tábora! Cestovat tentokrát budeme vlakem, a ne úplně krátce, a tak bylo potřeba vše vyzkoušet, prozkoumat, zjistit a zajistit.
Po sedmé hodině ranní jsme se druhý lednový čtvrtek vydali směr hlavní vlakové nádraží – to městské se totiž v Jihlavě buduje zcela nové (respektive, ve chvíli, kdy jsme okolo přijížděli, se zrovna bouralo). Náš první spoj nám byl dobře znám, jednalo se totiž o vlak Rožmberk, se kterým jsme už vyrazili do Jindřichova Hradce. Tentokrát jsme při projíždění zastávkou alespoň zavzpomínali na loňskou návštěvu Domu gobelínů.
V rámci cesty nás čekal jeden přestup ve Veselí nad Lužnicí, který jsme ve dvou zvládli dobře, tak doufejme, že ho zvládneme i v počtu 20. Cesta to nebyla úplná krátká, trvala přes dvě hodiny, ale naštěstí uběhla rychle, a po desáté hodině už jsme vystupovali na vlakovém nádraží v Táboře. První bod programu byl tradiční – najít toalety. To se nám po chvilce podařilo, a tak jsme mohli vyrazit směr Husitské muzeum. Počasí nám přálo, ačkoliv byla zima (přece jenom je začátek ledna), tak svítilo sluníčko. Po cestě jsme potkávali krásné domy, zajímavé sochy a objekty, a hned jsme vymýšleli, jak je dětem budeme ukazovat a komentovat. Po chvilce jsme došli na Žižkovo náměstí, kde nás samozřejmě hned vítal sám Žižka… tedy jeho socha. A jednu takovou jsme potkali i ve vestibulu muzea.
A pak nás čekal další důležitý úkol – vymyslet a zajistit, kde se s dětmi naobědváme. Na předchozích exkurzích si děti vozily vlastní jídlo. Ale při posledním výletě v Jindřichově Hradci jsme došli k závěru, že obzvlášť v chladných měsících je lepší něco teplého do žaludku, a tak jsme se rozhodli, že v Táboře zkusíme zajistit oběd. Paní recepční v muzeu nám daly pár tipů, a my se nakonec rozhodli pro restauraci Škochův dům, která se nachází hned vedle muzea. Obsluha byla milá, nezalekli se našeho počtu 20 lidí a navíc nás i zaujalo, že nabízejí dětské menu. Tak snad budou naši výletníci spokojeni.
A pak už nás čekala cesta zpět. Tentokrát nikoliv dvěma rychlíky, ale bez přestupu a osobáčkem. Opět jsme měli něco přes dvě hodiny času, ale ty jsme do poslední minuty využili přípravou nejenom této exkurze, ale i dalších akcí, které pro děti v blízké době chystáme…
Tak na viděnou o pololetních prázdninách!
Jana Jarošová, 12. 1. 2025