Autorem je Karel Toman (27. 2. 1931 Studená – 2. 10. 2000 Praha), český grafik a malíř, který se v dějinách české výtvarné tvorby prosadil především jako ilustrátor. Vedle Gustava Kruma, svého dlouholetého kolegy a celoživotního přítele, patřil zcela nepochybně mezi přední české ilustrátory, s jehož ilustracemi v knihách a časopisech se v průběhu života setkal snad každý z nás. 

Toman vyrůstal ve Vratěníně, kde jeho otec působil jako velitel četnické stanice a kde malý Karel spolu s mladším bratrem Ivem prožil období před Mnichovem a následnou okupací Československa. V mládí pobýval s rodinou v Telči a Jihlavě, kde také maturoval na tamním reálném gymnáziu. Od r. 1949 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, nejprve u profesora Vladimíra Sychry, posléze pokračoval v grafické speciálce profesora Vladimíra Pukla. Roku 1953 získal za cyklus dřevorytů „Caprichos" cenu akademie a právo na dva roky tzv. čestného studia, absolvoval v roce 1954. Téhož roku se také oženil s Emilií Matoškovou (1933 – 1994), mladší spolužačkou z atelieru profesora Pukla a trvale se usadil v Praze. Od roku 1956 byl členem SČUG Hollar.

Karel Toman se stal velmi brzy vyhledávaným ilustrátorem a jeho tvorba byla velmi rozsáhlá. Vedle klasické a dobrodružné literatury a pohádek ilustroval také knihy odborné a historické. Jeho barevné tempery, akvarely a perokresby respektují dobu a místa, kde se děj knihy odehrává. Studium historie a militarií bylo Tomanovi z počátku zálibou zděděnou po otci, postupem doby se však z něj stal v této oblasti skutečný odborník uznávaný nejen u nás, ale i v zahraničí. Díky Tomanově znalosti vojenské historie, uniforem a zbraní, která byla skutečně ohromující, jsou postavy jeho ilustrací (mušketýři Ludvíka XIII., vojáci napoleonských armád, rytíři křižáckých výprav) skutečné a realistické. Toman se nevyhýbal detailům výzbroje a výstroje, jeho schopnost namalovat vojáky a zdůraznit jejich akce byla násobena dovedností malovat a kreslit figury koní v nejrozmanitějších pozicích a perspektivních zkratkách.

Druhým tématem, které kresebně rád ztvárňoval, byly bytosti z pohádek a stvoření vyrostlá z jeho fantazie, ze snů, které si po celý život podrobně zaznamenával. Již jako chlapec si Toman vymýšlel svět, v němž žili nejpodivnější tvorové, skřeti a skřítkové, obři, draci, vodníci, víly a hejkalové, které pak přenášel do hrdinských příběhů a pohádek. 

Z počátku se Tomanova volná tvorba orientovala na grafiku, v níž jednoznačně dominoval dřevoryt. Později si oblíbil barevnou litografii s postavami kolombín a harlekýnů, vojáčků a panenek. Plasticky vybarvené litografie vytvářel v duchu ilustrací ke starým kramářským písním, vystřihovánek, omalovánek či lidových perníkových vojáčků. Okrajově, spíše pro vlastní potřebu, se Karel Toman věnoval také tvorbě exlibris a vytvořil návrhy na poštovní známky (historické poštovní stejnokroje). Neméně důležitou, samostatnou kapitolou jeho umělecké činnosti jsou známé vystřihovánky papírových vojáčků. Toman byl také literárně činný, publikoval mnoho článků o výzbroji a výstroji vojenských útvarů, které vycházely v různých českých i zahraničních časopisech.

Karel Toman odešel velmi náhle a tragicky. Jeho celoživotním snem bylo navštívit pevnost Krak des Chevaliers, jeden z největších a nejzachovalejších hradů z období křižáckých válek. Návštěvou Sýrie v roce 2000 si svůj sen splnil a dal si tak dárek ke svým blížícím se sedmdesátinám, kterých se však již nedočkal. Zemřel po vystoupení z letadla na selhání srdce v hale ruzyňského letiště.

Obraz Zima na Jihlavsku za starých časů je ukázkou z volné tvorby Karla Tomana. Zde převládaly většinou figurativní kompozice, ve kterých mu byla námětem Vysočina, kraj jeho dětství, a zejména život a práce tamních obyčejných lidí. Tato tempera na plátně patrně znázorňuje nějaký historický výjev nebo příběh s typickým „tomanovským“ tajemným až pohádkovým nádechem. Družina vojáků nebo rytířů putuje zimní krajinou a je zasazena pouze do pravé části výrazně šířkové kompozice obrazu. Skupinu postav v dobové zbroji, jedoucí na koních doprovází pes v popředí. Levou část kompozice pak tvoří pohled do otevřené krajiny se siluetou Jihlavy v pozadí. 

Text připravila Jana Bojanovská jako dílo měsíce prosince v roce 2018.