Mezinárodní den žen připadá každoročně právě na 8. března a patří mezi významné svátky slavené po celém světě. Je to den, kdy si připomínáme boj za rovnoprávnost žen, jejich práva a přínos společnosti. Jeho historie spadá do začátku 20. století. Údajně první oslavu Dne žen uspořádala Americká socialistická strana 28. února 1909 v New Yorku. S návrhem udělat z toho mezinárodní událost přišla německá socialistka, zakladatelka dělnického ženského hnutí a obhájkyně práv žen Clara Zetkinová. V roce 1910 jej přednesla na Mezinárodní konferenci pracujících žen v Kodani, kde byl jednomyslně přijat. První Mezinárodní den žen se slavil v roce 1911 v Rakousku, Dánsku, Německu, Švýcarsku a USA, ovšem pevný termín ještě nebyl stanoven. Datum 8. března se ustálilo až po první světové válce (roku 1921) a celosvětově se oficiálně slaví od roku 1975, kdy jej uznala Organizace spojených národů, jako připomínku výročí stávky newyorských švadlen, které vyšly do ulic roku 1908, aby bojovaly za svá práva. Původní základní myšlenkou byla občanská a politická rovnoprávnost mužů a žen, zapojení žen do rozhodovacích procesů, zavedení volebního práva pro ženy a odstranění genderové diskriminace. Mezinárodní den žen se slaví ve více než 100 zemích světa, v některých státech je dokonce státním svátkem. V západních zemích se připomíná spíše ve formě různých společenských akcí a demonstrací za práva žen. 

V bývalém Československu se Mezinárodní den žen poprvé slavil v roce 1921, ale skutečný význam získal až po druhé světové válce. Během komunistického režimu se stal jedním z nejvýznamnějších státních svátků a slavil se velmi okázale. Symbolem tohoto svátku se staly rudé karafiáty, bonboniéry a televizní estrády. Konaly se oficiální bujaré podnikové oslavy, kde se stoly prohýbaly pod majonézovými chlebíčky a alkohol tekl proudem. Podle slov některých pamětnic to byl mnohde spíše svátek pro muže, pro některé dokonce dosti náročný, když se vraceli pozdě domů značně společensky unavení. Po roce 1989 jeho popularita opadla, protože byl vnímán jako ideologicky zabarvený, ale v současnosti se už MDŽ i u nás zbavuje alkoholového a karafiátového oparu spojeného s propagandou z dob totality a jeho význam se opět vrací. Místo velkých oficiálních oslav je vnímán spíše jako soukromá příležitost k projevu úcty, lásky a poděkování ženám například drobným dárkem a květinou. Rudý karafiát dnes muži dávají spíše z recese. Ať už tento den oslavíte jakkoli, nezapomeňte projevit ženám ve svém okolí úctu, lásku a vděk, protože každá žena si to jistě zaslouží… 

Snad nikoho nepohorší nebo neurazí náš dnešní výběr kresby telčského malíře, grafika a karikaturisty Antonína Václava Slavíčka (2. 1. 1895 Rozseč – 27. 10. 1938 Zlín), protože jsme se rozhodli pojmout oslavu tohoto svátku žen poněkud s nadhledem… Snad můžeme mluvit za většinu žen, které by při této příležitosti rády alespoň na chvíli tzv. „vypnuly“ a mohly si oddechnout od každodenních povinností, starostí, péče o své blízké a náležitě si vychutnat například setkání se svými kamarádkami.

Jana Bojanovská, 8. 3. 2025