My si tento den připomínáme tematickým dílem z našich sbírek, jehož autorkou je malířka a kreslířka Božena Jelínková-Jirásková (1880–1951). Narodila se v Litomyšli, jejím otcem byl Alois Jirásek. Studovala na Kreslířské a malířské škole pro dámy u Jakuba Schikanedera na Uměleckoprůmyslové škole, což byla jedna z prvních institucí, kde mohly studovat ženy, po jejím absolvování v roce 1904 pokračovala soukromě u Antonína Slavíčka.

Božena Jirásková se provdala za spisovatele a překladatele Hanuše Jelínka, koncem roku 1909 se usadili v Paříži, kde Jelínek přednášel na Sorbonně dějiny české literatury a kde potom pobývali opakovaně a dlouhodobě. Božena Jelínková-Jirásková se ve své tvorbě soustředila zprvu na květiny a krajinu, zejména své domoviny, po níž se jí při pobytech ve Francii stýskalo. Ve dvacátých letech ji začalo malířsky zajímat prostředí města, zachycovala pouliční žánrové výjevy. Od druhé poloviny dvacátých let poznávala i další oblasti Francie (Bretaň, Provence) a začala se více zabývat krajinomalbou. Na její dílo měl vliv v Provence usazený malíř Otakar Kubín, další inspirací byl Paul Cézanne. Na přelomu 20. a 30. let se malířka obrátila k realističtěji pojaté malbě české krajiny a k zátiší. Často zobrazovala rodiště svého otce Hronov, kde měla rodina letní sídlo, a toto podhorské město bylo zřejmě inspirací také pro obraz Žně.

V pozdějších letech se Božena Jelínková-Jirásková věnovala zejména malbám květinových zátiší. Za svého života byla jako malířka oceňována, nicméně dnes zůstává spíše na okraji zájmu. Hlavní část jejího díla je v soukromých sbírkách.