Program se uskutečnil v rámci projektu Jihlava mi není fu©k! do kterého se kromě Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě zapojilo například CDF, Sokol Jihlava, spolek KUŠ, Verbárium a další organizace. Lektoři a umělci řešili společně s dětmi z jihlavských škol výzvu: je, nebo mi není Jihlava fuk? Závěry a výsledky všech programů byly zakončeny a prezentovány na jaře 2022 výstavou v prostorách MB24 a žákovskou Pecha Kucha Night v Diodu.

Program naší galerie vznikl ve spolupráci s jihlavským F Pointem. Propojili jsme děti, které docházejí k nám do galerie s dětmi, které navštěvují F Point a pochází z různých koutů světa. Vznikla nám tak čtrnácti členná skupinka dětí, které se potkávaly pravidelně každé úterý. Původně byla naším hlavním námětem poměrně jednoduchá otázka: V čem jsme odlišní? Děti dostaly možnost diskutovat o tématech, které chtěly samy otevřít. Prostřednictvím výtvarného vyjadřování a společenských her jsme se snažili najít odpovědi na otázku vzájemné jinakosti. Postupně jsme ale zjišťovali, že se děti nechtějí odlišovat. Spíš naopak. Hledají si společná témata, která je stmelují, propojují a ukazují nám všem, jak moc jsou si podobní. A je vlastně jedno, zda mají své kořeny v Hanoi, Moskvě, Praze nebo Jihlavě. Řeší stejné radosti i problémy, školu i volný čas. Společné hry se dokonce staly jakýmsi hnacím motorem našeho programu. Děti nejvíc stmelovaly, uvolnily a naladily na další aktivity. Z celého projektu mě osobně tato skutečnost nejvíc potěšila. I když byl každý jiný, přesto jsou v mnohém stejní. Děti se shodly, že nejvíc mají rádi prázdniny, výtvarku a tělocvik, modrou a bílou barvu, zmrzlinu, pizzu a rýži. Baví je chodit na výlety, poznávat nová místa. Nebaví je ráno vstávat do školy a stát v jídelně frontu na oběd. Vadí jim hádky a těší je, když se mohou smát.

Když jsem se na jednom ze setkání dozvěděla, že by rádi společně vyrazily na výlet do Prahy, překvapilo mě to. A vlastně i trochu vyděsilo. Vyjet se čtrnácti dětmi do Národního muzea mi přišlo nepředstavitelné a měla jsem i jisté obavy. Výlet se nakonec uskutečnil a stal se jedním z nezapomenutelných zážitků celého projektu. Děti byly nadšené, spokojené a my s nimi. Tehdy jsem ještě netušila, že se podobné výlety stanou součástí mojí pracovní náplně v době, kdy bude galerie v rekonstrukci. Vlastně to tehdy byla jakási zátěžová zkouška J 

Moc ráda také vzpomínám na závěrečnou, veřejnou PechaKucha, na které děti vystoupily se svým příspěvkem, jenž měl velký úspěch. Celý projekt jsme uzavřeli společnou vernisáží v prostorách galerie na Komenského 10, kde děti prezentovaly své výtvory rodičům a příbuzným. 

Doufám, že někdy v budoucnu přijde možnost se k podobnému projektu vrátit.

Pavlína Pitrová, 18. 2. 2025