„Nahráváním v krajině svoji pozornost obracím k určitému prostředí a komunikuji s lidskými i mimolidskými bytostmi. Uvědomuji si, že všechny živé organismy, které slyším a poslouchám, poslouchají společně se mnou.”

Zvuková esej doplněná o několik objektů zachycuje proud vzpomínek vyvolaných poslechem hlasů rorýsů. Kompozice je sestavená z terénních nahrávek, mluveného slova a z útržků písní. Vrací se zde vzpomínky na balíky slámy, ptačí hlasy, květy rostlin, temnotu šachet uhelných dolů, nebo metafora myšlenek jako borovicových semínek, z nichž vyrostly vysoké stromy. Anglická verze kompozice vyšla začátkem roku 2022 na kazetě u hudebního vydavatelství Breton Cassette a na výstavě je možné si ji poslechnout na kazetovém přehrávači se sluchátky.

Magdaléna se zabývá zejména průzkumem míst v krajinách a environmentálními otázkami. V posledních letech opustila techniku malby a kresby a pracuje převážně se zvukem a textem. Inspirují ji koncepty „hlubokého poslechu” a akustické ekologie. Její práce mají často podobu zvukových site-specific instalací, nebo zvukových esejů, které sestavuje z terénních nahrávek, z mluvených textů a hudby. Zajímají ji přírodní, kulturní, politické a sociálně-ekonomické příběhy míst. Narodila se v krajině hornoslezské uhelné pánve nedaleko Ostravy. Reflektuje také vliv průmyslové těžby fosilních paliv a surovin na krajinu a živou přírodu v planetárním měřítku a uvažování o krizi klimatu. Magdaléna v roce 2015 absolvovala Fakultu umění Ostravské univerzity a v roce 2018 Kunstakademie v Trondheimu. V letech 2013-18 působila na nezávislé scéně jako písničkářka pod monikem moin moin. V posledních letech se prosadila v mezinárodní scéně experimentální hudby. Žije a pracuje v norském Trondheimu.

https://magdalenamanderlova.com/

Název „A všechno je náhle pták a chce odletět” pochází z knihy Eugénia de Andrade Svrchovanost. Ve zvukové eseji jsou citace z knihy Černá hvězda od Jana Balabána a z Dopisů od Virginie Woolfové. Český překlad původně anglického textu vznikl ve spolupráci s básníkem Martinem Šenkyplem. Na designu textilních a tištěných materiálů se podílelo duo Kateřina Havelková a Tereza Boturová. Textílie vyrobilo Studio Lodyha. Rostliny sesbírala a usušila Věra Manderlová. Terénní nahrávky pořídila autorka v Dolním Benešově (2021), na Kozmických loukách (2021), v dole Løkken Verk (2020) a v kurdských lázních v Sulaymaniyah (2019). Nahrávku kanára atlantského zachytil v roce 2016 Patrik Åberg v Los Lajas na ostrově Tenerife. Původní verze kompozice obsahuje píseň Sarajevo Jaromíra Nohavicy (Warner Music, 1996). Na mixu původní kompozice pracoval Kristoffer Lislegaard, na masteringu Lasse Marhaug.


Produkci kompozice podpořily Norwegian Visual Artists Fund, Arts Council Norway a The Audio and Visual Fund.

foto/kresba: Kateřina Havelková