Koleda
Koleda
Rudolf Kremlička, Koleda, 1913, akvarel, tužka a kvaš na papíře, ze sbírek Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě

Koleda, koleda, Štěpáne, co to neseš ve džbáně… napadne mnohé z nás ve spojení s dnešním dnem. Světnicí na obrázku spíše ale zazněla důstojná skladba „Narodil se Kristus Pán“, nebo „Dej bůh štěstí tomu domu“.

Svatý Štěpán byl prvním křesťanským mučedníkem a je považován za mimořádně významného světce. První koledy se připisují svatému Františkovi, zakladateli žebravého řádu františkánů. Vánoční koledy jsou pak údajně nejstarší písně zpívané v češtině. O Vánocích se chodilo koledovat na Štědrý den, na svatého Štěpána a na Tři krále. Malí koledníci dostávali většinou jídlo a pití, které pak obohatilo rodinnou sváteční tabuli. Někdy však – tak jako ve zmíněném žertovném popěvku – skončila koleda neúspěchem, anebo v jiném žaludku.

Dílo Koleda vytvořil Rudolf Kremlička (19. 6. 1886 Kolín – 3. 6. 1932 Praha) rok po návratu z pařížského pobytu. Zapadá do jeho raného období, kdy se věnoval především žánrovým výjevům a své čerstvé zážitky z cest přetavoval do vlastního výtvarného jazyka. Umělcův deník prozrazuje, že následující dva roky „hrozného strádání“ nebyly hodny jediného záznamu. Zlom nastává v díle Děvče v bílém živůtku (1915). Počátkem dvacátých let se Rudolfu Kremličkovi podaří vejít v širší známost a to i v mezinárodním kontextu. Jeho nezapomenutelné akty, toalety, ale i krajiny a portrétní tvorbu představila v roce 2017 OGV v Jihlavě ve spolupráci s KGVU Zlín.

 

Ilona Staňková, 26. 12. 2021