Ještě v době studia na Střední uměleckoprůmyslové škole v Jihlavě-Heleníně zachytila Lenka Zadražilová zadní strany obrazů ve stálé expozici. Výstavní projekt, původně reagující na open-call Galerie Alternativa, se nakonec odehrál v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě jako intervence do stálé expozice (11. 11. 2021 – 6. 2. 2022). Nápad vystavit díla Lenky Zadražilové „na místě činu“ zarezonoval mezi zaměstnanci galerie včetně Jany Bojanovské, autorky koncepce stálé expozice „Ze sbírek…“. V návaznosti na název „stálé“ se Lenka Zadražilová přiklonila k nápadu pracovnice galerie Jany Jarošové pojmenovat intervenci poněkud podvratným způsobem: „Ze zadu…“.
K původnímu cyklu olejů na sololitu, datovanému mezi lety 2017 a 2018 namalovala autorka další tři plátna (2021), kde zpodobnila reversy vybraných obrazů, tak, aby reagovaly na prostor a doplnily koncepci, na níž se podílela i kurátorka Jana Bojanovská. Reversy děl Zdeňka Sýkory a Mikuláše Medka pak v prostoru nad schodištěm spojujícím dvě patra mohly způsobit určitý záchvěv déjà vu. Testem pozorného diváka pak byla identifikace reversu díla Františka Hudečka (Monolog, 1947). K odhalení iluze mohla posloužit mimo jiné absence popisky u díla. Červená hlava na zadní straně Hudečkova Monologu však nenadále vstoupila do komunikace s postavou na aversu téhož obrazu a tak líc i rub díla zahájily zcela výjimečný dialog. Dialog natolik přesvědčivý, že zmátl i galerijního pracovníka, který obraz Lenky Zadražilové na konci výstavního termínu zapomněl sundat. Autorčiny iluzivní malby byly v expozici identifikovatelné dle rozměrů, její díla byla až na zmíněné dvě výjimky instalována v blízkosti svého „modelu“. Nicméně klíčovou roli pro Lenku Zadražilovou hrála vytvořená iluze, a jak mi potvrdilo několik návštěvníků, sotva odolávajících pokušení si na obraz v mezaninu sáhnout, zafungovalo to. Některé intervence potěšila, pobavila, jiné zarazila, ale Lenčin vstup do stálé sbírky podle informací od kustodů málokdy zůstával bez ohlasu. Vnesl – obrazně řečeno – do expozice „čerstvý vzduch“ a rozšířil pohled na vystavené sbírkové předměty a podal zprávu i o současném výtvarném diskursu.
Lenka Zadražilová se věnuje tématu obrazu dlouhodobě, téměř by se dalo říci, že celá její dosavadní umělecká tvorba se pohybuje v rozmezí jednoho konceptu. V těchto dnech zakončuje svá studia na brněnské FAVU v Ateliéru malířství III u malířky a konceptuální umělkyně Patricie Fexové, přičemž většinu studia absolvovala pod vedením Petra Kvíčaly. V době studií v Heleníně patřila Lenka mezi studenty, se kterými jsme se pravidelně setkávali na našich akcích, především tedy vernisážích. Když dostala za úkol zpracovat téma „obraz“, obrátila se celkem logicky na jihlavskou galerii a ve „stálé“ si namalovala první „kopii“. Následující obrazy už vznikaly podle fotografií v ateliéru ve škole. Lenka Zadražilová se v současné době věnuje tématu prachu, pochopitelně i ve vztahu k uchovávání uměleckých děl. Během tohoto období vytvořila i několik autorských knih s názvem „Jak sbírám prach“, ve kterých se zamýšlí nad lidskými činnostmi s prachem spojenými a zkoumá též podobnosti nejrůznějších úkonů. V životě ani v díle se Lenka nevyhýbá interakci s okolím, naopak, vstupuje do vícekanálového dialogu, ať už se jedná o objekty živoucí, nebo (zdánlivě) neživé.
Jihlava, březen 2022
Ilona Staňková ve spolupráci s Lenkou Zadražilovou
