Matal se narodil 13. ledna 1922 v Brně, kde také v letech 1937-1941 vystudoval Školu uměleckých řemesel u prof. E. Hrbka a F. V. Süssera. V říjnu 1941 byl deportován do pracovních táborů v Lohbrücku poblíž Breslau a později do Oswitzu, kde pracoval v řetězárně. Ihned po návratu z internace se naplno vrhl do středu výtvarného dění. Roku 1945 se postupně stal členem Umělecké besedy, Spolku výtvarných umělců Aleš, Bloku výtvarných umělců země Moravskoslezské a již zmíněné Skupiny 42. V roce 1946 se účastnil výstavy nejvýznamnějších mladých umělců Československa „Art Tchécoslovaque 1938–1946“ v Galerii la Boëtie v Paříži. Hned v následujícím roce se malíř dočkal samostatné výstavy, kterou mu uspořádal SVU Aleš v brněnském Domě umění. Po roce 1948 politický vývoj v tehdejším Československu těžce dopadl na umělce se silnými morálními zásadami, vírou v humanitní ideály a svobodu a značně zkomplikoval jeho tvůrčí činnost. Bohumír Matal nemohl dlouhá léta vystavovat, uzavřel se ve svém ateliéru a dál neúnavně tvořil v duchu Skupiny 42. Později se mu podařilo seskupit kolem svého ateliéru v Brně na České ulici skupinu přátel, z níž roku 1957 vzešla tvůrčí skupina Brno 57. Po roce 1968 odešel z Brna na venkov, do Prudké u Doubravníku, kde si zakoupil starý zpustlý mlýn, který postupně opravil a přestavěl na ateliér. Zde také po delší nemoci 7. července 1988 zemřel.

Jeho tvorba byla zpočátku ovlivněna surrealismem, poté se orientoval k snově zabarvenému civilismu, v duchu tématiky Skupiny 42 se zabýval vztahem člověka a moderní techniky a civilizace. Postupně se ovšem propracoval k abstraktní malbě ovlivněné kubismem. V 60. letech se v díle Bohumíra Matala objevila lyrická abstrakce a experiment, kromě malby se v dalších letech věnoval také scénografii, grafice (ex libris) a monumentálním realizacím v architektuře.

Pro tvorbu Bohumíra Matala je charakteristická práce ve volných cyklech, k jednomu námětu se vracel, dokud nebyl přesvědčen o jeho vyčerpání. V 2. pol. 40. let je tímto nosným tématem právě "Člověk ve městě, město v člověku", které zpracoval ve více než deseti variantách. Jihlavský obraz Postava s bicyklem z roku 1948 je jednou z posledních prací tohoto cyklu. V popředí ostrého perspektivního úběžníku ulice lemované činžáky stojí monstrózní figura tvořená vírem polokružnic a trojúhelníků, která drží po levé straně jízdní kolo. Fantasmagorická postava kontrastuje se smyslovou věrností městské ulice a vyvolává tajemný strach a pocit ohrožení. Převládá zde temná šedohnědá barevnost.

Jana Bojanovská