Autor vyobrazení, malíř, kreslíř ilustrátor a karikaturista Antonín Václav Slavíček (1859 Rozseč – 1938 Zlín) nedokončil svá studia na pražské Uměleckoprůmyslové škole kvůli povolávacímu rozkazu na východní frontu. Z ruského zajetí se vrátil v roce 1921 s podlomeným zdravím. Celý svůj život prožil v chudobě a dalek uznání, které by jeho úsilí a talent zasluhovaly. Díky nakladateli Dobrého díla Josefu Florianovi se jeho ilustrace ocitly vedle prací Františka Bílka, Josefa Čapka, Josefa Váchala, Bohuslava Reynka nebo Georgese Rouaulta. Tyto a další autory jsme měli možnost vidět loni ve výstavním projektu, který vznikl ve spolupráci s Mgr. Ivo Binderem, a k němuž jsme vydali katalog.
Slavíčkova dopisnice (pohlednice) s motivem oslavy narození Ježíše zobrazuje dětského koledníka a muzicírující pár v krojích. Skupinu obklopuje lidový ornament, z nějž mimo jiné vykukuje i zasněžené venkovské stavení. V dolní části jej uzavírají pochutiny pro blaho tělesné, nahoře pak – obklopen květinami a ve společnosti opeřených pěvců – leží dítě Ježíš v zavinovačce a v košilce, s pohledem upřeným k Nebesům. Přání Radostných svátků možná mírně disonuje se zamyšlenými výrazy zpěváků. V dílech Antonína Václava Slavíčka shledáváme, že mu těžký život prostých venkovanů nebyl lhostejný. Sám zemřel ve 43 letech na následky hmotného strádání. Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě uchovává ve svých depozitářích na 160 umělcových děl, převážně ilustrací, ale nechybí ani krajiny, karikatury šosáctví, břitké přípisy na kresbách a bohatě ilustrované dopisy blízkým.
Ilona Staňková, 24. 12. 2021
