František Kupka (1871–1957) byl český malíř, grafik a ilustrátor. V letech 1881–91 vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Františka Sequense. V letech 1891–2 pak na Akademii výtvarných umění ve Vídni u Augusta Eisenmengera.
Roku 1894 se oženil s Dánkou Mariou Bruhn (plavovlasá žena ze známého obrazu Radosti-Balada), která však o dva roky později zemřela. Tehdy se usadil na Montmartru v Paříži a živil se zejména ilustracemi pro časopisy a knihy. Z tohoto období nejspíše pochází také zde vystavená [ve stálé expozici Ze sbírek] ilustrace ze sbírky jihlavské galerie, která prozrazuje Kupkův mistrovský smysl pro zachycení situační reality i psychologie postav.
Později potkal Eugenii Straubovou, svou druhou ženu a roku 1906 se usadil v Puteaux. Od roku 1914 narukoval do francouzské cizinecké legie, po zranění organizoval Českou kolonii v Paříži. Roku 1920 byl jmenován profesorem pražské akademie se sídlem v Paříži, kde měl na starost československé stipendisty. Roku 1921 se uskutečnila jeho první samostatná výstava v Paříži, od roku 1930 měl podíl na vzniku umělecké skupiny Abstraction-Création, které se následně stal čestným předsedou. Během druhé světové války žil v ústraní v Beaugency.
František Kupka byl postavou neobvyklé šíře a mnohostrannosti – geniální malíř, intelektuál, filosof a vizionář. Byl jedním ze zakladatelů moderního abstraktního malířství. Svým dílem se významně zapsal do dějin světové výtvarné tvorby. Jeho vztah k hudbě se podílel na vzniku nového výtvarného směru – orfismu, tedy směru přibližujícímu malířství jiným uměním (hudba, poezie).
Daniel Novák