Každý kraj a lidé v něm žijící má svůj vlastní charakter, svou podobu a svůj typický způsob života. Také Vysočina dala naší zemi řadu umělců, kteří právě zde vytvořili svá nejvýznamnější díla, jež mají nezastupitelné místo v širokém kontextu vývoje českého umění.
Akademický malíř Alois Podloucký (24. 4. 1890 Žďár nad Sázavou – 1. 1. 1965 Nové Město na Moravě) se právem řadí mezi přední osobnosti našeho regionu, a to nejen na poli uměleckém a pedagogickém, ale i v oblasti veřejného života, který stejně jako jeho rozsáhlá a různorodá tvorba, byl úzce spjat s krajem Českomoravské vrchoviny a Horácka.
I když pocházel ze skromných poměrů rodiny truhláře a uměleckého řezbáře, bylo mu, díky jeho nespornému talentu, umožněno studovat nejprve v soukromé škole profesora Schaefera ve Vídni, kam nastoupil v roce 1907. O dva roky později byl přijat ke studiu figurální malby na Akademii výtvarných umění v Praze (1909–1914) u profesorů Bukovace a Ženíška. Po jejím úspěšném absolvování a válečných letech, která prožil převážně v Jihlavě u 81. pěšího pluku, se kromě své výtvarné činnosti Podloucký plně věnoval učitelské dráze. Jako středoškolský profesor kreslení nejprve působil na reformovaném reálném gymnáziu v Jihlavě, odkud po pětiletém působení přešel na reálné gymnázium do Uherského Hradiště, aby se nakonec vrátil do rodného kraje na reálku v Novém Městě na Moravě (1925–1956). Zde se plně zapojil do společenského života, byl aktivním organizátorem kulturních akcí, ale například i členem pěveckého spolku Smetana a divadelního spolku Horák a v neposlední řadě se významně podílel také na vybudování zdejšího Horáckého muzea.
OGV v Jihlavě vlastní poměrně reprezentativní soubor prací Aloise Podlouckého, v němž jsou zastoupeny krajinomalby, civilistní tematika, ale například také figurální náměty. Obraz Horácká zima ze závěrečného období malířovy tvorby je typickou ukázkou jeho díla. Alois Podloucký se ve své malířské tvorbě vedle zátiší, věnoval především krajinomalbě, kde tematicky čerpal téměř výhradně ze svého rodného kraje. Maloval Vysočinu a členitou horáckou krajinu ve všech ročních obdobích, jejich proměnách a náladách. Jeho obrazy se vyznačují technickou zručností, živou barevností a zvládnutím složitých prostorových problémů.
Jana Bojanovská