V počtu 16 dětí jsme se v sobotu 19. října vydali vlakem z městského nádraží v Jihlavě do Kutné Hory. Kromě dětí, které s námi zažily nejenom první, zářijovou exkurzi do Prahy, ale také cestovní příměstský tábor, se k nám tentokrát přidaly i děti, které k nám do galerie sice chodí na jiné akce, ale na exkurzi s námi byly poprvé. Trochu netradičně jsme tedy na městském nádraží začali seznamováním. Pak všem galerijní edukátorka Pavlína rozdala předem připravené podklady na celý den – poznávací kvíz o Kutné Hoře, který si děti měly vyplnit už během cesty tam, pracovní list k návštěvě Galerie Středočeského kraje, který také obsahoval úkol na cestu (komiksově popsat, co se děje na jednom z obrazů Kryštofa Netolického), a potom ještě tvůrčí list, který byl ale určen až na cestu zpět.
Cesta vlakem utekla rychle, nic a hlavně nikoho jsme ve voze nezapomněli, a už jsme nasedali na kutnohorské MHD směr centrum.
První zastávka byl GASK, tedy Galerie Středočeského kraje. Zde jsme nejprve navštívili stálou expozici Labyrintem, kde jsme si s dětmi zastavovali u předem vytipovaných děl a povídali si o nich. Neplánovaně jsme také využili klíčová slova napsaná na chodbě, která spojuje obě části expozice. Děti si měly vybrat jedno slovo, které vystihuje jejich pocity před návštěvou výstavy, potom po návštěvě první části a pak po návštěvě druhé části. Bylo zajímavé sledovat vývoj jejich emocí, a třeba i to, že skupinka stojící na slově „únava“ se postupně rozrůstala (vstávat v sobotu před 8 po náročném týdnu ve škole prý není ideální :-).
Po návštěvě stálé expozice jsme ještě zašli na výstavu obrazů Kryštofa Netolického, kde měly děti za úkol ve skupinkách vytvořit živý obraz. Zajímavé bylo, že velká část nešla cestou „lidskou“, ale rozhodly se třeba představovat prodejní pult, nebo zboží v obchodě.
Pak jsme zavítali do vizuální herny, kde jsme si nejprve společně přečetli dopis od sv. Barbory, který již tradičně připravila edukátorka Pavlína. Informace z něho získané se nám potom nesmírně hodily při návštěvě chrámu, kde děti svojí znalostí tématu mile překvapily průvodkyni. Po přečtení dopisu byla chvilka na oddechové aktivity v herně, a pak už nás čekala rychlá svačina a přesun do chrámu svaté Barbory, který se naštěstí nachází hned vedle galerie. Nožičky už totiž začínaly trochu pobolívat. :-)
Návštěva chrámu nás ale všechny výrazně „oživila“. Dozvěděli jsme se spoustu nových a zajímavých informací. V chrámu se nám líbilo natolik, že se návštěva neplánovaně trochu protáhla, a tak jsme pak museli už svižným tempem vyrazit krásným kutnohorským centrem na zastávku MHD. Původně plánovanou návštěvu do kostela sv. Jakuba jsme bohužel už nestihli, ale zastavili jsme se kratičce v parčíku s krásným výhledem na „Barboru“. A pak už jsme se namačkali do autobusu směr vlakové nádraží. Zpáteční cesta se bohužel nenesla v tak pohodovém duchu jako cesta tam. Vlak byl plný dalších cestovatelů, a tak jsme neměli možnost sedět společně, ale byli jsme různě „rozházeni“ v kupéčkách. Vlak měl navíc i drobné zpoždění a na přestupní spoj v Havlíčkově Brodě jsme museli dobíhat. I tento spoj byl plný, a tak řada z nás až do Jihlavy stála. To je riziko cestování. Doufáme ale, že i přes ne úplně ideální závěr si děti exkurzi užily a vyrazí s námi i v listopadu, tentokrát do Jindřichova Hradce.
Jana Jarošová, 21. 10. 2024