Příběh Šlépějí se začal psát v červnu 2023, kdy nás odslovila ZŠ O. Březiny, zda bychom neměli zájem o dlouhodobou spolupráci v následujícím školním roce. To nás velice potěšilo. Domluvili jsme se na několika krátkodobých programech, které si jednotliví pedagogové sami vyberou a na celoročním projektu pro jednu třídu žáků humanitního semináře. Projekt s názvem Zaváté šlépěje odkazoval na životní osudy a tvorbu sochaře Jaroslava Šlezingera.
V září 2023 jsme měli první setkání s žáky. V tu chvíli jsme ještě netušili, kam až nás zaváté šlépěje dovedou. Výstupem celého projektu měly být plakáty na téma svoboda, které jsme v závěru chtěli vystavit v galerii. Během třetího setkání jsme se s žáky vydali po jihlavských stopách Jaroslava Šlezingera. Zastavili jsme se i u VŠPJ, budovy bývalého soudu, kde se v padesátých letech minulého století popravovalo a sochař zde byl vězněn a nepravomocně odsouzen. Tato informace děti hodně zasáhla a překvapila. Ptaly se, proč na místě bývalého popraviště není pietní upomínka, aby kolemjdoucí věděli, jakou pohnutou historii místo ukrývá. Začala jsem tedy zjišťovat, zda by bylo možné pokusit se o vlastní instalaci. Celý projekt najednou získal nový rozměr a energii.
Když jsme zjistili, že se na místě chystá instalace architekta pana Zdeňka Sendlera, domluvili jsme se s magistrátem na případné dočasné intervenci žáků. Zároveň jsme oslovili rektorát Vysoké školy polytechnické, který byl našemu záměru nakloněný. Navíc se nám podařilo navázat spolupráci s edukátory JAM (Jihlavský architektonický manuál) sochařkou Terezou Tecl Brussmannovou a architektem Vojtěchem Teclem. Ti s námi zůstali během celého projektu a byli pro nás velkým přínosem. Dokázali nám totiž poradit po umělecké i technické stránce. Obzvlášť, když se žáci rozhodli pro výtvarné ztvárnění sousoší postav z kovových prutů. Se samotnou realizací nám pomohl umělecký kovář Luděk Kalný. Na jednom ze setkání jsme se k němu do kovárny přijeli s žáky podívat a byl to zážitek. Ohýbal pruty podle návrhů žáků ve skutečné velikosti. Postavy vznikly vzájemným obkreslením dětí, takže sousoší tvoří skutečné osoby. Poselství instalace je připomenout nejen popravené, ale také ty, kteří zůstali… matky, manželky, sestry a celé rodiny.
Slavnostní vernisáž byla důstojným završením celoročního projektu. Jsme moc rádi za velkou účast veřejnosti. Vážíme si každého, kdo přišel žáky podpořit. Je skvělé, že nám dospělým ani dětem není lhostejné, co vše se v minulosti v našem blízkém okolí odehrávalo. A to nám dává naději na lepší budoucnost.
Pavlína Pitrová, květen 2024
