blog
KEPka

KEPka

KEP je zkratka pro Komoru edukačních pracovníků, která je součástí Rady galerií České republiky a v rámci této organizace funguje již 17 let. Stejně tak jako se pravidelně scházejí ředitelé a kurátoři českých galerií, probíhají i společná setkání edukátorů. Název edukátor v kultuře je chápán jako ten, kdo vzdělává, v našem případě v galerii či muzeu umění. Setkání probíhají pravidelně, každý rok ve dvou až třech různých galeriích, tak jak je to dáno ve stanovách RG ČR. Společná setkání bývají velice přínosná pro všechny členy KEPky.

⟶ více
(Ne)poučitelný autodidakt

(Ne)poučitelný autodidakt

Rozhovor se sochařem, (architektem)* a grafikem Jiřím Příhodou 

S Jiřím Příhodou jsme se setkali v jihlavské galerii, když připravoval vizuální styl výstavy Adrieny Šimotové a Jiřího Johna. Následovala pracovní korespondence a komunikace po mailu (grafika pro jihlavskou výstavu vznikala za Atlantikem). Náročný výstavní projekt přerušila první protipandemická opatření. Situace se od jara roku 2020 změnila i nezměnila. Korespondence též probíhá mezi dvěma kontinenty s tím rozdílem, že Jiří Příhoda tráví již rok v lock-downu, jak se již vžilo říkat i v českých zemích. „Nyní mám větší obavy o vás doma“, píše Jiří Příhoda v jednom z březnových e-mailů „co se to tam proboha děje?“ Světová média reflektují právě kulminující epidemiologickou situaci v naší zemi.


 

⟶ více
Ze sbírek... Bohumír Matal

Ze sbírek... Bohumír Matal

Jednu z nejdůležitějších částí sbírkových fondů OGV v Jihlavě, a tedy i její stálé expozice, tvoří početný soubor obrazů Skupiny 42, jejímiž členy byla ve 40. letech nastupující generace mladých umělců zaměřených na poetiku současné technické civilizace. Vedle prací Františka Hudečka, Kamila Lhotáka, Františka Grosse nebo Jana Smetany, je zde zastoupen také nejmladší člen skupiny, významný představitel brněnské poválečné malby 20. století, Bohumír Matal.

⟶ více
Téma z depozitáře: Děti

Téma z depozitáře: Děti

Melancholická dívka (je bez datace, ale lze ji zařadit k pracím ze 60. let) je malována temperou na lepence, Stritzkovou oblíbenou technikou. Obraz znázorňuje moderní slečnu (s růžovým náhrdelníkem) uprostřed blíže neurčené barokní zahrady či parku (stylizované dekorativní vázy), jak nostalgicky vzhlíží do klenby stromů a keřů. Je konfrontací mládí s uplynulým časem i netečností přírody — historické a přírodní obklopující polo-postavu je stylizovanou kresbou provázáno v jakýsi prales — živel.

 

⟶ více