Létání, let, vzduchoplavba, dobývání oblohy a kosmu má bohaté dějiny, ale také nespočet obrazových podob a významů. Výstava ukáže průmět fenoménu aviatiky do české vizuální kultury v rozmezí let 1783 (první vzlet balónu) a 1957 (vypuštění první kosmické sondy). Výběr exponátů nemapuje dějiny létání, soustředí se na podstatné symboly a náměty v moderním obraze – od malby a plastiky až po knižní ilustrace, plakáty nebo film a jejich společenské významy. Dominují zde náměty odkazujících k poetice, snění, létání, ale také pokroku nebo konci civilizace. Aviatika přinesla jiné chápání a mapování krajiny, jejíž nové perspektivy zasahují do široké škály obrazů. Dokumenty z aviatických akcí, knižní obálky dobových časopisů, humoristické a dobrodružné ilustrace, filmy Karla Zemana, plakáty pro ČSA až po až po fotografie Ladislava Sitenského sdělují rozdílnou obrazovou formou podobné obsahy. Ikonická díla českého moderního umění – jako je malba Jindřicha Štyrského, Josefa Čapka, Kamila Lhotáka, Bohumíra Matala nebo moderní sochařské alegorie Jana Štursy a Zdeňka Pešánka – tak mohou v námětech poprvé rezonovat v kontrastu s ryze populárním dobovým obrazem. To, že je aviatické snění a myšlení zrozené v minulých sto letech stále výtvarně aktuální, dokládají intervence současných umělců Josef Achrera, Milana Saláka nebo Michala Cimaly. Výstava bude novým zpracováním projektu, který se v jiné podobě uskutečnil ZČG v Plzni v roce 2021 a doplněním publikace Od balonu ke kosmickému vědomí Evy Bendové a Ondřeje Váši, kterou vydala Národní galerie Praha. Národní galerie Praha zapůjčí na jihlavskou výstavu 25 uměleckých děl včetně tří plastik. Další exponáty poskytne Moravská galerie, Muzeum města Brna, o dalších výpůjčkách jednáme s Národním technickým muzeem, Národním filmovým archivem a mnoha dalšími regionálními galeriemi, soukromými subjekty i vystavujícími umělci.