Narodil se 15. května 1875 ve Šlapanicích u Brna a zemřel 25. června 1934 v Běhařově u Klatov. V letech 1892–1897 studoval v krajinářské škole profesora Julia Mařáka na pražské Akademii. Roku 1900 získal Hlávkovo stipendium, které mu umožnilo studijní cesty do Paříže a na Marnu a roku 1901 do Mnichova. Vedl soukromou malířskou školu nejdříve v Praze, později na barokním zámečku v Běhařově na Šumavě, který roku 1917 koupil a zrenovoval. V letech 1899–1907 byl členem SVU Mánes, poté zakládajícím členem Sdružení výtvarných umělců Moravských (SVUM) a dále členem pražské Jednoty umělců výtvarných (JUV), působil také jako redaktor a publicista a věnoval se dramatické tvorbě a scénografii. Vydal knihu Přátelé výtvarníci (1929) a Vzpomínky (1932), v níž mimo jiné popisoval školní léta strávená u Julia Mařáka.
Alois Kalvoda svoji tvorbu orientoval především na zachycení atmosférických změn daného okamžiku a vystižení nálady v krajině. Prosté motivy českého kraje ztvárňoval dynamickou malbou, širokým štětcem, prvky secesní dekorativní stylizace a především zářivou jasností barev.
Vznik obrazu Letní krajina z majetku Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě spadá pravděpodobně do let 1905–1917, kdy jeho tvorbu charakterizuje odklon od symbolismu k iluzivním, světelnými kontrasty mezi temným předním a světlým druhým plánem vyznačeným pohledům do krajiny. Obraz je ukázkou Kalvodovy typické krajinné scenérie provedené ve vzdušných prosluněných tónech, kdy autor využívá rovněž komplementární vztah bohaté škály zelených tónů s výraznou červení květů v popředí k dosažení velmi působivého účinku.
Jana Bojanovská