Obdiv ke Kazimíru Malevičovi a Alexandru Rodčenkovi vyjádřil v „poctách“ na papíře. Jako mnoho našich umělců v šedesátých letech stavěl na základech konstruktivismu a přínosech ruské avantgardy. Naznamená to ovšem, že by snad Chatrný ulpěl v nějaké historizující bublině. Právě naopak – jeho práce svou svěžestí a bezprostředností často působí mladší, než je jejich skutečná doba vzniku.
Život Dalibora Chatrného (28. 8. 1925 Brno – 5. 7. 2012 Rajhrad u Brna) byl úzce spjat s Brnem. Výjimku tvořilo studium na Pedagogické fakultě UK v Praze (1945–1949) u Cyrila Boudy, Martina Salcmana, Josefa Sejpka, Františka Kovárny a na Akademii výtvarných umění (1949–1953) u Vladimíra Sychry a Vladimíra Silovského, kde po sametové revoluci také pedagogicky působil (1990–1992). Jako učitel podchytil a svým entuziasmem inspiroval mnoho klíčících výtvarných talentů a významně obohatil tzv. brněnský okruh. Působil na oddělení propagační grafiky SUPŠ Brno (1963–1986), posléze na Fakultě výtvarných umění v Brně (1992–1993) a paralelně na katedře scénografie Janáčkovy akademie múzických umění (1992–1994).
Vystavené dílo pochází z vrcholného období Chatrného tvorby. Kryptogram je podle Wikipedie krátký zašifrovaný text – název pochází z řečtiny, kryptós = tajný, skrytý a gramma = písmeno. Dešifrovat takový umělecký vzkaz může být snadné i nesnadné. Můžeme měřit, zkoumat, rozebírat, počítat. Anebo pozorovat, jak na nás působí zvolený poměr černé a bílé, jaké pocity v nás vyvolá předestřená kompozice, zda v ploše tisku nespatříme další rozměry a souvislosti. Ve sbírkách Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě je uloženo dvacet prací Dalibora Chatrného pocházejících především z padesátých let, kde lze sledovat postupný přerod umělcova rukopisu a jeho akceleraci v letech šedesátých. Na rozdíl od starších prací, které do Jihlavy doputovaly díky převodu z Národní galerie, Kryptogramy bodů I–III. získala Oblastní galerie Vysočiny koupí na počátku sedmdesátých let spolu s pozoruhodným objektem Hnízdo.