Dílo měsíce
Čestmír Kafka Květina, 1958

Čestmír Kafka
Květina, 1958

tempera, papír
100,5 x 70,5 cm

v expozici Ze sbírek
Masarykovo nám. 24
Jihlava

Květnovým dílem měsíce si připomínáme stěžejní postavu českého abstraktního umění po 2. světové válce, jihlavského rodáka, malíře a grafika Čestmíra Kafku (14. 11. 1922 Jihlava – 21. 5. 1988 Praha), od jehož narození uplynulo na podzim loňského roku 100 let a právě na měsíc květen připadá již 35. výročí jeho úmrtí.

Květen 2023

Čestmír Kafka prožil dětství a mládí v Jihlavě. Drsná krajina Českomoravské vysočiny, česko-německé kulturní prostředí historického města a nezapomenutelný čas strávený v dědečkově pekárně se trvale vryly do jeho paměti a nepochybně také výrazně ovlivnily umělcovu tvorbu. Po studiu na Reformním reálném gymnáziu v Jihlavě a maturitě v Prostějově začal svá výtvarná studia na Baťově Škole umění ve Zlíně (1940-1945). Pod vedením profesora Vladimíra Hrocha zde studoval užitou a dekorativní malbu v architektuře a propagaci. Zdejší studium musel v letech 1942-1943 přerušit a byl nuceně nasazen ve Štýrsku.

Roku 1946 byl Kafka přijat ke studiu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze do ateliéru profesora Emila Filly. Zde se setkal nejen se svou budoucí ženou grafičkou Olgou Čechovou, ale i s dalšími zásadními osobnostmi výtvarného a kulturního světa, kteří se stali jeho kolegy i celoživotními přáteli, a s nimiž roku 1954 založil skupinu Trasa. Mezi členy a zakladatele Trasy patřili vedle Čestmíra Kafky i Eva Kmentová, Vladimír Preclík, Zdeněk Šimek, Karel Vaca, Jitka a Květa Válovy a Olbram Zoubek. Byli to právě absolventi Fillova ateliéru, kteří svou tvorbou a aktivitami ostře vystupovali proti totalitním tendencím tehdejšího režimu a hlásili se k sounáležitosti evropského umění. Kafka se pravidelně účastnil jejich skupinových výstav, ale jelikož nemohl v 50. letech veřejně působit, pracoval jako grafik pro Památník národního písemnictví. (Svoji první samostatnou výstavu měl až v roce 1963).

K malířské tvorbě se naplno vrátil až ve druhé polovině 50. let sérií obrazů, v nichž dominuje snaha o konstrukci tvaru s využitím úsporné škály barev. A právě v této době vznikl obraz „Květina“, který je od roku 1977 součástí sbírek Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě. Tato tempera z roku 1958 se řadí do Kafkovy rané tvorby, tedy do období, kdy se členové skupiny Trasa zaměřili na rehabilitaci zátiší pro současné české umění a kdy se snažili zachytit prosté věci v jejich skladebném vztahu. Energii forem pak čerpali z Légerovy osobité transformace kubismu. Stylizovaná květina je zde zbavena jakékoli imitace skutečnosti a dekorativní líbivosti. Tvary květiny, vázy i stolu jsou převedeny do sumárních geometrických forem vymezených obrysovou linií. Také barevnost je silně zredukována na valéry šedí, okrů a zelení.

Jana Bojanovská