Dílo měsíce
Cyril Bouda Tanečnice – krasobruslařka, 1946

Cyril Bouda
Tanečnice – krasobruslařka, 1946

kamenoryt s barevnou litografií, papír
253 x 344 mm

Jednou z nejvýraznějších prací se sportovní tematikou nacházející se ve sbírkách Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě je bezpochyby například grafika z roku 1946, nazvaná Tanečnice – krasobruslařka.  Jejím autorem je český malíř, grafik, ilustrátor a pedagog Cyril Bouda (14. 11. 1901 Kladno – 29. 8. 1984 Praha). Pocházel z rodiny výtvarníků (otec byl středoškolským učitelem kreslení, matka malířka ze sochařské rodiny Suchardů).

Únor 2025

Roku 1923 absolvoval Umělecko-průmyslovou školu v ateliéru Františka Kysely a v roce 1926 ukončil studium na Akademii výtvarných umění v Praze, kde byl žákem Maxe Švabinského. Dlouhá léta působil jako profesor na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a na Českém vysokém učení technickém, kde ovlivnil řadu mladých umělců.

Cyril Bouda za sebou zanechal rozsáhlé a rozmanité dílo, byl známý nejen jako malíř, ale proslavil se především svou tvorbou v oblasti knižní ilustrace a volné grafiky. Vyzdobil asi 700 knih, vytvořil přibližně 1600 volných grafických listů, namaloval na 400 obrazů, navrhoval plakáty, poštovní známky, bankovky, ex-libris, ale také gobelíny nebo divadelní výpravy, je autorem návrhů na dvě vitrážová okna v chrámu sv. Víta.

Vypravěčský talent, smysl pro detail a humornou nadsázku, záliba v umělecké minulosti a cit pro hudbu a poezii, pro něž byl vyhledávaným ilustrátorem, se odrazily i v jeho volné grafice.

Měl hluboké znalosti a dovednosti v různých grafických technikách, zpočátku v jeho tvorbě převažovaly dřevoryty, mědiryty a lepty, později spíše kamenorytina a litografie. Postupem času zajímavě rozšířil možnosti kombinovaných grafických postupů, jeho specialitou bylo například spojení kamenorytiny s barevnou litografií tištěnou ze tří i více kamenů. Především v těchto barevných technikách prokázal smysl pro krásu linie, pro rozvržení barevných ploch a pro volbu barevných tónů. Právě malířův cit pro kompozici, barvu i detail jsou těmi nejvýraznějšími pozvánkami do jeho romantického světa. 

Klasickou ukázkou je také výše zmíněný grafický list se sportovním námětem, jenž charakterizuje jemnost, přesnost a autorův smysl pro detail. Rovněž barevnost, provedená ve studených tónech, je přizpůsobena danému motivu. Stylizovaná postava krasobruslařky, provedená jednoduchou tenkou linkou a načrtnutá jedním tahem, působí, jakoby se lehce vznášela v kuželech světla nad ledovou plochou, lemovanou přihlížejícími diváky. 

O rozsáhlé a všestranné tvorbě Cyrila Boudy bylo napsáno mnohé, ovšem méně známou skutečností je to, že si ve svém náročném pracovním vytížení našel čas i na sportovní aktivity. V zimě se účastnil lyžařských víkendových zájezdů za sněhem do hor, většinou do Krkonoš, v létě pak často a rád jezdil na kole a obdivoval krásy české krajiny. 

Jana Bojanovská