Roku 1923 absolvoval Umělecko-průmyslovou školu v ateliéru Františka Kysely a v roce 1926 ukončil studium na Akademii výtvarných umění v Praze, kde byl žákem Maxe Švabinského. Dlouhá léta působil jako profesor na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a na Českém vysokém učení technickém, kde ovlivnil řadu mladých umělců.
Cyril Bouda za sebou zanechal rozsáhlé a rozmanité dílo, byl známý nejen jako malíř, ale proslavil se především svou tvorbou v oblasti knižní ilustrace a volné grafiky. Vyzdobil asi 700 knih, vytvořil přibližně 1600 volných grafických listů, namaloval na 400 obrazů, navrhoval plakáty, poštovní známky, bankovky, ex-libris, ale také gobelíny nebo divadelní výpravy, je autorem návrhů na dvě vitrážová okna v chrámu sv. Víta.
Vypravěčský talent, smysl pro detail a humornou nadsázku, záliba v umělecké minulosti a cit pro hudbu a poezii, pro něž byl vyhledávaným ilustrátorem, se odrazily i v jeho volné grafice.
Měl hluboké znalosti a dovednosti v různých grafických technikách, zpočátku v jeho tvorbě převažovaly dřevoryty, mědiryty a lepty, později spíše kamenorytina a litografie. Postupem času zajímavě rozšířil možnosti kombinovaných grafických postupů, jeho specialitou bylo například spojení kamenorytiny s barevnou litografií tištěnou ze tří i více kamenů. Především v těchto barevných technikách prokázal smysl pro krásu linie, pro rozvržení barevných ploch a pro volbu barevných tónů. Právě malířův cit pro kompozici, barvu i detail jsou těmi nejvýraznějšími pozvánkami do jeho romantického světa.
Klasickou ukázkou je také výše zmíněný grafický list se sportovním námětem, jenž charakterizuje jemnost, přesnost a autorův smysl pro detail. Rovněž barevnost, provedená ve studených tónech, je přizpůsobena danému motivu. Stylizovaná postava krasobruslařky, provedená jednoduchou tenkou linkou a načrtnutá jedním tahem, působí, jakoby se lehce vznášela v kuželech světla nad ledovou plochou, lemovanou přihlížejícími diváky.
O rozsáhlé a všestranné tvorbě Cyrila Boudy bylo napsáno mnohé, ovšem méně známou skutečností je to, že si ve svém náročném pracovním vytížení našel čas i na sportovní aktivity. V zimě se účastnil lyžařských víkendových zájezdů za sněhem do hor, většinou do Krkonoš, v létě pak často a rád jezdil na kole a obdivoval krásy české krajiny.
Jana Bojanovská